David Smékal - lyžař, skialpinista, učitel lyžování, zakladatel Skialpy jak víno

Jak ses vlastně dostal k lyžování? Byla to láska na první oblouk?
Hele, vůbec ne 😄
Moje první vzpomínky jsou z Koutů nad Desnou v předškolním věku, kde zažívám paniku při výstupu z pomy, vystupuju dřív, než mám, a dole u dojezdu brzdím spíš objímáním (nebo prorážením) takového toho rohožového plůtku než lyžemi. Nastupování na pomu byl taky malý horor, takže o lásce bych tehdy hodně pochyboval.
Pak mám pár let pauzu a další výrazně pozitivní zážitek přišel až na prvním lyžáku. Zlom ale nastal v prváku na gymplu – nové carvingové lyže, lepší technika a najednou to začalo dávat smysl. Tam přeskočila jiskra a láska k lyžování už jen sílila.
Po vysoké škole jsem si udělal první licenci, odučil celou svoji srdcovou sezónu na Klínovci a zakončil ji licencí AUL B v Söldenu. Následovaly tři sezóny ve Špindlu, kde jsem víc poznal, jaké to je dostat se nahoru vlastní silou – a taky jak složité je sehnat skialpové vybavení.
Skialpy mi pak otevřely nové obzory: když si chci zacarvovat na tvrdé pistě, jdu na sjezdovky. Když ale hledám pohyb, klid, hory bez davů a pokoru před přírodou, sahám po skialpech.

Pracoval jsi jako učitel lyžování. Co ti tahle zkušenost dala do dneška?
Hlavně flexibilitu v práci s lidmi a schopnost klienta nepodceňovat ani nepřeceňovat. A je jedno, jestli jde o jednotlivce nebo skupinu.
Každý je jiný – někdo se bojí, někdo to hrotí, někdo chce výkon, někdo zážitek. Klíčové je vyjasnit si cíl, naladit se na jejich vlnu a bezpečně je celým procesem provést.
Jako instruktor musíš mít přehled, techniku i kontrolu nad situací od začátku do konce. Díky učení jsem se taky utvrdil v tom, že dobré vybavení samo o sobě nestačí. Musí sedět člověku – jeho stylu, kondici i hlavě.
A přesně tenhle přístup dnes přenáším do půjčovny i kurzů, které postupně rozvíjíme.

Kdy vznikl nápad na Skialpy jak víno? A proč zrovna "jak víno"?
Vzniklo to vlastně poměrně rychle. Kombinace frustrace z nedostatku skialpového vybavení k půjčení a covidu, kdy se začalo reálně mluvit o zavírání středisek. Ač si to nikdo nepřál, stalo se to – a původní nápad i první investice najednou dávaly smysl. Přišli první spokojení klienti a bylo jasno.
A proč "jak víno"? Jsme na jižní Moravě, chtěli jsme být opakem chaotické půjčovny – spíš klid, pohoda a osobní přístup. Kamarád Jirka Holakovský dělá skvělá vína, já bydlím v Brně na Vinohradech… a tak to k tomu vínu pořád nějak směřovalo.
Když pak kolega Matěj přišel s názvem "Skialpy jak víno", nerozmýšleli jsme se ani minutu. Protože dobré skialpy jsou jako dobré víno: nepotřebuješ je každý den, ale když už, chceš kvalitu, správný výběr a někoho, kdo ti poradí. 🍷⛰️
Čím je vaše půjčovna jiná než "klasická půjčovna lyží"?
My nepůjčujeme jen vybavení, ale celý zážitek kolem skialpů.
Poradíme, vysvětlíme, nastavíme – a klidně i odradíme, když to nedává smysl 😄.
Máme lyže základní, střední i prémiové třídy, splitboardy, kurzy, simulátor pohybu na skialpech, začínáme se stélkováním SIDAS, umíme pomoct s technikou, pásy i servisem. Postupně rozšiřujeme i prodej věcí, které u skialpu dávají smysl.
A hlavně: máme čas si s lidmi popovídat. Cílem není "něco půjčit nebo prodat", ale aby se člověk vrátil z hor nadšený a v pořádku.

Je skialpinismus jen pro sportovce v top formě?
Vůbec ne. To je jeden z největších mýtů.
Za pět let fungování jsme měli klienty od 12 do 65 let – a všichni to zvládli na jedničku.
Skialpy se dají dávkovat trasou, tempem i výbavou. Může to být první krok ke kondici, ne test olympioniků. Extrémní skialpinismus je jen jedna z větví – v českých podmínkách jde většinou o skitouring na značených trasách nebo lehkém terénu, případně o tzv. fitness skialp, kdy si člověk párkrát vyběhne sjezdovku a jde domů.
Většina lidí k nám chodí proto, že si chtějí užít pohyb venku, ne lámat rekordy. A to je naprosto v pořádku.

Co bys vzkázal někomu, kdo si říká: "Skialpy bych chtěl zkusit, ale…"?
To "ale" má skoro každý. A právě proto existujeme.
Nemusíš hned kupovat výbavu, znát všechny pojmy ani mít plán na Alpy. Stačí chuť to zkusit – zbytek spolu doladíme a klidně doporučíme i první trasy.
A když zjistíš, že to není pro tebe? Tak jsi aspoň zjistil něco nového. A to se taky počítá.
